Pásmo Gazy se potýká s katastrofální humanitární situací. V uzavřené oblasti, ze které není možné uprchnout a kde se není kam schovat, dochází základní potřeby včetně pitné vody, potravin, léků i elektřiny. Eskalace konfliktu nejvíce dopadá na civilisty. Ti urgentně potřebují okamžitý a bezpečný přístup k základní humanitární pomoci včetně zdravotní péče. Na jejím poskytování se dlouhodobě podílí Charita Jeruzalém. Výnos sbírky podpoří Charitu Jeruzalém při poskytování nezbytné zdravotní péče a další humanitární pomoci v Gaze.

Děkujeme, že nám pomáháte pomáhat!

zdroj a více informací: https://svet.charita.cz/podporte-nas-hprs/charita-pro-gazu/

Srdečné díky všem, kteří přispěli do potravinové sbírky.

Zvláštní poděkování patří paní Haně Piskořové, která se postarala o organizaci a také ředitelce ZŠ a MŠ  Leošoše Janáčka, p.o. paní Aleně Lévové.

Za jablka do sbírky a kterými byly mino jiné odměněny i děti, patří díky panu Kamilu Kublákovi z Fryčovic.

Pán, Vám, odpať za vaši štědrost.

Více informací o odběrateli darů:

Potravinové banky

Potravinové banka Ostrava

Závěrečná zpráva ze 16. generálního shromáždění synody o synodalitě je k dispozici v českém překladu.

Asi čtyřicetistránkový dokument je výsledkem práce synodálního shromáždění, které se konalo v říjnu ve Vatikánu a účastnilo se ho přibližně 380 delegátů z celého světa. Souhrnná zpráva je rozdělena na předmluvu a tři části a bude sloužit jako podklad pro druhé zasedání v roce 2024.

Souhrnná zpráva v českém jazyce je k dispozici zde.

„Pojďme žít evangelium, které přitahuje.“ Tak zněla jedna z hlavních výzev promluvy biskupa Martina krátce poté, co se ujal vedení diecéze. Přečtěte si celé znění jeho homilie, ve které vytýčil priority církve v ostravsko-opavské diecézi v příštích letech.

Zvát, zpřítomňovat a přitahovat

Milí spolubratři biskupové, kněží, jáhni, drahé řeholní sestry, bratři a sestry z dalších křesťanských církví, vážení představitelé veřejného života a samospráv, drazí bratři a sestry v Kristu, milí přátelé – chci vás v této chvíli všechny co nejsrdečněji pozdravit a vyjádřit svou radost z toho, že jste přijali pozvání k této významné události života diecéze a jste tady v katedrále, nebo nás sledujete v televizním přenosu.

Mnozí v této chvíli očekávají, jaké slovo zazní od druhého biskupa ostravsko-opavské diecéze. Jistě je to očekávání oprávněné. Především je ovšem potřeba neztratit ze zřetele to slovo, které k nám zaznělo ve čteních z Písma tedy z Božího slova. Právě v těchto textech totiž zazněly tři důležité věci, se kterými bych chtěl spolu s vámi vyjít na další cestu naší diecéze.

Tou první věcí je pozvání. „Nuže, vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě… Nakloňte ucho své a pojďte ke mně!“ Mohli bychom tento Izaiášův text přirovnat k dobře známým Ježíšovým slovům: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi…“ Jsou to slova, která jsou znázorněna také v průčelí naší katedrály. Vy tento výjev zobrazený pod křížem máte na titulní straně brožurek k liturgii. Je tak široký, že s ani na brožurku nevlezl celý. Ano to Ježíšovo pozvání je velmi široké.

Naším úkolem je nejprve slyšet toto neustále znějící Kristovo pozvání a poté spolu s Kristem zvát ostatní, protože je to pozvání platné pro každého člověka.  Život církve, život našeho společenství má být pozváním. Ne podbízením se ani prodáváním, ale pozváním. Těch, kteří se lopotí a jsou obtíženi, kteří hledají a touží, je mnoho. My musíme přemýšlet, co dělat, aby se toto pozvání ke všem dostalo.

Tou druhou věcí, která je důležitá na naší cestě, je přítomnost – blízká přítomnost Boha mezi námi. „Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.“ A z listu apoštola Pavla Korinťanům jsme slyšeli. „Nevíte, že jste Boží chrám?“ Jako společenství máme a chceme být Božím chrámem, který v sobě ukrývá a nese dějinami tajemství Boží přítomnosti. To je náš poklad, to je naše největší bohatství. Vnímáme ho jako ukryté v bohoslužbách, ve svátostech, v modlitbě, ale také v něčem tak obyčejném jako je láska, která se dává ve službě. Protože „Kde je opravdová láska, tam přebývá Bůh“ Jako společenství můžeme žít mnoha věcmi bohužel i spory nebo pochybnostmi. Není to nakonec ovšem nic nového, protože i mezi těmi, kteří se loučili s Kristem, byly pochybnosti. Vždycky se ale musíme vracet k tomu, co nás spojuje. Víra v Krista, který je s námi.

To třetí, co zaznělo, a věřím, že jsme to nepřeslechli, je poslání: „Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je a učte…“ Dovolím si tady k Ježíšovým slovům přidat jeden imperativ. Přitahujte! Ne přetahujte, ale přitahujte.  Máme jít a přitahovat krásou toho, který je pramenem nejen křestním, ale stále občerstvujícím. Máme jít a přitahovat krásou evangelia, které není jen textem k naučení, ale slovem pro život. Naše diecéze je mladá, ale společenství církve je tady bezmála dvě tisíciletí a nepotřebuje svou existenci obhajovat. Potřebuje přitahovat – žít období přitažlivosti.

Milí přátelé, otevírá se před námi nová etapa života naší diecéze. Nechme se do ní inspirovat těmito třemi věcmi.

Pojďme žít pozvání, žít v přítomnosti Krista, žít evangelium, které přitahuje.

Napsal Mgr. Ondřej Elbel, MSc.

Snímek: Petr Nowak / Člověk a Víra

Během svátků věrozvěstů Cyrila a Metoděje a mistra Jana Husa vznikla spontánní iniciativa zástupců křesťanských církví v ČR k vytvoření a podepsání krátkého prohlášení k současným rozhovorům o „manželství pro všechny“. Níže přinášíme text výzvy a jména podepsaných osob.

My, níže podepsaní představitelé a zástupci českých církví sledujeme veřejnou diskusi o manželství. Stále častěji v ní zaznívá pojem „manželství pro všechny“. Protože toto slovní spojení vyvolává různé asociace a zmatky, chceme zde učinit prohlášení o tom, co je manželství a proč je třeba ho chránit.

Manželství je trvalý svazek muže a ženy založený na dobrovolném oboustranném smluvním vztahu. Institut manželství nezaložili lidé, ale sám Hospodin ve chvíli, kdy stvořil člověka, jak je zaznamenáno v Písmu svatém: „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“ (Gn 1,27)

Manželství je tedy založené na vzájemné komplementaritě mužského a ženského prvku. A právě díky komplementaritě dochází k plození a rození dětí, a vytváří se prostor pro zdravý vývoj a výchovu dětí.

Uvedený charakter manželství neplyne pouze z křesťanského učení, daného v Písmu svatém, ale je poznatelný i z přirozeného řádu věcí.

Jsme přesvědčeni, že manželství nelze předefinovat, vždy bylo a bude smluvním vztahem mezi mužem a ženou. Společnost se může vyvíjet, ale některé věci jsou pevně dané a neměnné. K tomuto postoji nás vede nejen jednoznačné a závazné stanovisko biblického učení, ale také tisíciletá tradice. Společenská praxe neustále ukazuje, že manželství muže a ženy je nenahraditelným základem pro tvorbu kvalitní rodiny a zdravé fungující společnosti. Tam, kde se rodina rozpadne, rozpadne se i stát.

Proto je třeba ze strany státu i občanské společnosti manželství a rodinu chránit, podporovat a cíleně rozvíjet, protože stabilní rodina je v každé době jedním z nejdůležitějších stavebních kamenů společnosti.

Jan Graubner, římskokatolický arcibiskup pražský a předseda ČBK, Tomáš Butta, patriarcha Církve československé husitské, Martin Moldan, biskup Apoštolské církve, Evald Rucký, biskup Jednoty bratrské, David Novák, předseda Církve bratrské, Tomáš Tyrlík, biskup Slezské církve evangelické augsburského vyznání, Pavel Coufal, předseda Výkonného výboru Bratrské jednoty baptistů, Marek Prosner, senior Církve Křesťanská společenství, Dan Vít Kolinger, biskup Církve živého Boha, Jan Klas, biskup Jednoty bratrské, Martin David, římskokatolický biskup ostravsko-opavský, Vlastimil Kročil, římskokatolický biskup českobudějovický, Jan Baxant, římskokatolický biskup litoměřický, Jan Vokál, římskokatolický biskup královéhradecký, Josef Nuzík, administrátor Arcidiecéze olomoucké, Ladislav Hučko, apoštolský exarcha, Zdenek Wasserbauer, římskokatolický pomocný biskup pražský, Josef Kajnek, římskokatolický pomocný biskup královéhradecký, Antonín Basler, římskokatolický pomocný biskup olomoucký, Pavel Posád, římskokatolický pomocný biskup českobudějovický, František Radkovský, římskokatolický emeritní biskup plzeňský, Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK, František Pekárek, národní ředitel pro sbory Armády spásy, Pavel Černý, emeritní předseda Církve bratrské a ERC, Daniel Fajfr, emeritní předseda Církve bratrské a ERC, Dan Drápal, emeritní senior Křesťanských společenství, Stanislav Piętak, emeritní biskup Slezské církve evangelické a. v., Prokop Siostrzonek OSB, arciopat břevnovský, předseda Konference vyšších představených mužských řeholí, Jakub Sadílek, provinciál františkánů, Tadeáš Róbert Spišák, opat Želivského kláštera premonstrátů, Dismas Tomaštík, provinciál kapucínů, Sr. Krista Chládková, generální představená České kongregace sester dominikánek, předsedkyně Konference vyšších představených ženských řeholí, Petra Dominika Konečná, provinciální představená školských sester, Zbyšek Kaleta, diakon Slezské církve evangelické a. v. a předseda České evangelikální aliance, Lubomír Ondráček, pastor Církve Křesťanská společenství, Bronislav Matulík, kazatel a 1. místopředseda Církve bratrské, Milan Kantor, kazatel Církve adventistů sedmého dne, Petr Kácha, pastor Církve Křesťanská společenství, Mojmír Blažek, farář Českobratrské církve evangelické, Mária Jenčová, farářka Českobratrské církve evangelické, Radek Smetana, člen Úzké rady Apoštolské církve a Užšího výboru KMS, Petr Šimmer, kazatel Církve bratrské, Josef Thál, člen Užšího výboru KMS, Jiří Kostelník, pastor Apoštolské církve, Radek Hanák, farář Českobratrské církve evangelické, Štěpán Marosz, farář Českobratrské církve evangelické, Milan Vostřel, farář Československé církve husitské, Jakub Retmaniak, pastor Luterské evangelické církve a. v., Pavel Kolegar, pastor Církve Křesťanská společenství, Tadeáš Filipek, 2. místopředseda Rady Církve bratrské, Alois Boháček, kazatel Bratrské jednoty baptistů

V Praze 7. července 2023                                                                                        cirkev. cz

10. - 17. prosince 2023

Na začátku února zasáhlo katastrofální Turecko a Sýrii zemětřesení o síle 7.8 Richterovy stupnice, které za sebou zanechalo za sebou mohutné škody. Otřesy si vyžádaly přes tisíc obětí a tisíce zraněných. Podle odhadů můžou ale ztráty na životech dosáhnout až desítky tisíc lidí. Nemocnice v obou zemích jsou přetížené. Záchranné akce komplikuje tuhý mráz a husté sněžení. Stovky tisíc lidí se ocitly bez střechy nad hlavou a potřebují pomoci se zajištěním základních životních potřeb. 

Charita Česká republika uvolnila z krizového fondu 300 000 korun a vyhlásila sbírku na pomoc zasaženým lidem. Naši kolegové z Charity Turecko pomáhají přímo na místě. Finanční prostředky využijeme na zajištění základní potřeb, jako jsou voda, potraviny, hygienické potřeby, přístřeší či zdravotní a psychologickou pomoc. Následně pak na pomoc při obnově zasaženého území.  

Sestry a bratři, 

věříme v sílu společné modlitby, proto vás všechny vyzýváme, abychom se vzhledem k závažnosti k celé situaci na Ukrajině společně s naléhavostí, ale i s důvěrou v Boží moc, modlili takto:

Dobrý a milosrdný Bože,

Ty jsi náš nebeský Otec, dokonale nás znáš a miluješ. Proto se s důvěrou odevzdáváme do Tvých rukou.

Prosíme Tě za mírové řešení složité situace na Ukrajině.

Prosíme Tě za světové státníky, aby stáli na straně dobra a našli sílu k vzájemné dohodě a usmíření.

Prosíme Tě také za všechny oběti válek, sirotky, vdovy a uprchlíky. Obejmi je svou něžnou náručí.

Dej, ať kolem sebe šíříme pokoj, nejsme jeden druhému lhostejní a dokážeme si navzájem odpouštět.

Otče náš..., Zdrávas, Maria, ...

Svatá Barboro, pomocnice v nouzi, oroduj za nás.

Svatý Floriáne, ochránce v nebezpečí války, oroduj za nás.

Svatý Ondřeji, patrone Ukrajiny, oroduj za nás.

Svatí Cyrile a Metoději, patroni Evropy, orodujte za nás.

Sv. Václave, patrone míru, oroduj za nás.

Maria, Matko Boží a Královno míru, oroduj za nás.

Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen.

Zároveň vyzýváme k tomu, abychom obvyklý páteční půst obětovali na tento úmysl, a to až do té doby, než se situace uklidní.

Vaši čeští a moravští biskupové.

Praha, 14. února 2022

Znovu se obracím na farníky, aby zvážili možnost se zapojit do Spole-čenství živého růžence. Na pár řádcích je něco málo z historie a poslání společenství.

Živý růženec vznikl v r. 1826 ve Francii z podnětu Pauline Jaricot, která chtěla najít způsob, jak zachránit duše nevěřících lidí ve svém okolí. V 17 letech byla oslovena promluvou faráře, poznala marnost svého dosavadního způsobu života a rozhodla se ho změnit. O vánocích složila slib čistoty a postupně objevila smysl svého života v úctě k Nejsvětější svátosti a v nápravě za urážky proti Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Založila společenství 10 lidí s názvem "Ti, kteří dělají nápravu". Společenství získalo misijní rozměr. Podporovalo misie modlitbou i týdenním finančním darem na spolupráci při šíření evangelia. Každý bral na sebe zodpovědnost najít dalších deset lidí, kteří se budou modlit za misie.

Živý růženec tvoří lidé, kteří se společně modlí tuto modlitbu. Vždy 20 lidí se spojuje do jediné růže, která je tvořena z 20ti tajemství (růženec radostný, bolestný, slavný a růženec světla). Členové živého růžence se zavazují denně k modlitbě jednoho předem určeného desátku, který se po měsíci mění. Skupinka živého růžence se tak denně pomodlí celý růženec. Živý růženec je možné modlit se ve farnosti, ve společenství mimo farnost nebo také například s Papežským misijním dílem (viz. www.misijnidila.cz), jehož byla Pauline Jaricot zakladatelkou. Výjimečná zaslíbení nejsou s modlitbou živého růžence spojena, sama o sobě je však velmi jistou cestou přímluvné modlitby.

Nejméně 1x za měsíc je za členy ŽR sloužena mše svatá. Desátek se mohou modlit na jakýkoli úmysl. Jde hlavně o to, aby se všichni členové určená tajemství denně modlili tak, aby se celá farnost pomodlila dohromady celý růženec - tzv. růži.